Luboš Bureš: Chceme, aby fotbal bavil

Předseda FK Hořovicko se na sobotní duel s Rokycany těší a věří ve výhru!

 Hodně vytížen je v současné době předseda FK Hořovicko Luboš Bureš. Vrcholily přípravy na jarní sezónu, v úterý se konala valná hromada klubu, ve čtvrtek se dodělávaly poslední hostování, v pátek se zúčastnil jako delegát krajské volební valné hromady a dnes ho budeme moci vidět nervózně postávajícího za jednou z branek při utkání divize Hořovicko – Rokycany. Přesto jsme předsedu FK Hořovicko vybídli k odpovědím na několik otázek před nadcházejícími jarními odvetami.
Na volební valné hromadě klubu jste byl opětovně zvolen předsedou. Jak hodnotíte svoje poslední dva roky ve funkci?
To, co jsme si zadali, jsme zhruba splnili. Chtěli jsme doplňovat kádr prvního mužstva vlastními hráči, dávat mladé kluky do béčka. U dospělých jsme si dali cíl v divizi být do pátého místa, což se nám v minulé sezóně podařilo a byl to historický úspěch. V této se sezóně je to o malinko horší, ale ještě není konec. Podle toho, jak jsem sledoval přípravné zápasy, tak naše mužstvo je velice kvalitní, je tady možnost se posunout v tabulce nahoru. Ale zatím bych nerad mluvil o nějakých konkrétních místech.
Když jsme u historických milníků, na podzim se Hořovicko ocitlo v divizi na prvním místě tabulky, což ještě nikdy klub nezaznamenal.
Myslím si, že to zaregistrovalo i široké okolí, byli jsme na tom velice dobře jak herně, tak bodově a s kádrem, který byl opravdu silný. Jenže při zápase v Milevsku přišel zlom, kdy byl vyloučen Tonda Rampa, jeden z klíčových hráčů, navíc se zranil další klíčový hráč Honza Bežó a na mužstvo to mělo negativní dopad.
Nakonec se vám podařilo dva poslední zápasy vyhrát a poskočit na sedmou příčku, to asi bylo dobré?
K těm dvěma uvedeným absencím, která nás  trápila, přibyla další zranění, Martin Wágner a další. Takže jsme se z toho delší dobu vzpamatovávali a až na konci se situace stabilizovala, začali jsme hrát naší hru. Ta je poznamenaná rukopisem Honzy Bergera, kde mladí kluci, ale vlastně všichni hráči, musí svoje posty v každém zápase obhajovat. V posledních třech kolech jsme předváděli to, co od našich kluků čekáme a já věřím, že to na jaře bude pokračovat dále. Jedno takové pozitivum bylo, že do kádru se zapracovali mladíci, jak na konci podzimu, tak i v přípravě, a říkají si o základ. Myslím, že kluci defacto dorosteneckého věku, které trenér zařadil, tak tam zapadli a patří tam.
Sestava je asi věcí trenéra Bergera, zasahujete do toho nějakým způsobem?
Trenérovi necháváme volnou ruku, nezasahujeme do toho. Samozřejmě máme jednou měsíčně nějaké povídání s trenéry, kde si vyměňujeme své názory, ale zásadní věci jsou v pravomoci trenérů a my nemáme důvod do toho zasahovat.
V kádru přes zimu k mnoha změnám nedošlo, spíše se hráči uzdravovali a přišel staronový gólman.
Musím říci, že jsme přemýšleli o tom, jestli nějakým způsobem výrazně posilovat. Víme o tom, že nám chybí post hrotového útočníka, který bude proměňovat šance, z nichž se nám někdy nedaří vstřelit góly. Po rozhovorech s trenérem a ve výkonném výboru jsme se dohodli na tom, že to ale necháme být, nepotřebujeme posilovat cizími nebo jinými hráči, protože tu máme opravdu kvalitní hráče a vlastně je to naše krédo, hrát s hráči odsud a z blízkého okolí, které lidi znají. Co se týče gólmana, tak ten se vrátil. Ono ho sem pořád něco táhne a jsem rád, že jsme post prvního brankáře stabilizovali a myslím, že i s ním půjde obranná fáze ještě malinko nahoru.
Kádr je celkem široký, je v něm hodně mladých, je to cesta dopředu?
Je to přesně to, co jsme slibovali. V kádru je Michal Pužík, v zimě odtrénoval část přípravy Marek Hlavatý, který ale do léta zůstává ještě v dorostu. Ten chceme zachránit v krajském přeboru. Nově přišel Petr Štych, který je ze Strašic, už u nás hrál a na podzim jsme ho sledovali v Příkosicích. Víme dobře, že fotbal i jiné sporty je dnes o penězích a proto se chceme věnovat mládeži, tu pak postupně zapracovávat tak, aby se nám dostávali nejlepší kluci do A týmu, když na to výkonnostně budou mít. Začíná se projevovat práce s mládeží, takže zatím nemáme nutnou potřebu shánět hráče z vyšších soutěží, myslím, že některé posty máme i zdvojené.
Jarní odvety začíná Hořovicko s Rokycany, což je vlastně malé derby. Jak to dopadne?
Doufejme, že terén bude způsobilý, v pátek to vypadalo, že na 99 procent budeme hrát. Chceme začít první kolo doma, mým přáním je, aby se zápas odehrál bez jakéhokoli zranění kvůli těžšímu terénu. Chceme hrát, těšíme se na to, mužstvo má velice dobrou formu, kterou jsem v přípravě zaznamenal. Čekáme docela dobrou návštěvu a naši hráči jsou nabuzeni, jdeme na to a chceme vyhrát.
Jaký je vlastně cíl pro jaro?
Tyto otázky jsou vždy takové těžké, protože se řekne, bude se hrát na špici, chceme se zachránit a pak je to úplně jinak. My půjdeme od zápasu k zápasu. Prvních pět kol je pro nás hratelných, ověřili jsme si, že dokážeme větší počet zápasů odehrát bez prohry a s tak kvalitním týmem, což jsem již uvedl, který máme, by pátá příčka byla dobrá, když to bude do třetího, tak je to něco navíc. Ale jak jsem předeslal v úvodu, čísla a cíle jsou různá, chtěl bych hlavně, abychom hráli výtečný fotbal a všechny, jak hráče, tak diváky,  to bavilo.